Editorial kmotra no.2

Z historického pohledu není daleko doba, kdy pro urážku nebyl problém vykoledovat si políček a do tváře hozenou rukavici. Následovala návštěva sekundantů, domluva nad pravidly a ranní setkání, kdy se za mlžného oparu jednomu z rivalů dostalo satisfakce. Jedno místo oblíbené pro taková rendez-vous máme i v Praze 8. Bylo jím takzvané Špitálské pole na území dnešního Karlína.
 
Myslím, že dnešní době by tato praxe prospěla podobně, jako zdatný kuchař špatné hospodě.  Každý hulvát nedodr- žující pravidla slušného chování se při jeho povolání k od- povědnosti schovává za paragrafy. Každý jen trochu drzejší spratek spoléhá na to, že pokud hodí špínu, nějaká vždycky ulpí. Beztrestně a bez rizika. Vidíme to všude kolem sebe snad každý den.  
 
Blíží se komunální volby a začne přituhovat. A zvykem je, že ti největší srabi a gauneři v jednom šiku budou křičet jako první. A když nebudou křičet nahlas, tak alespoň budou postranně pomlouvat, případně psát různá oznámení, jak se dnes vznosně říká tomu, pro co má čeština krásný výraz,  a to udání. 
 
Psali by novodobí kazatelé dobra a vkusu tolik udání, kdyby jim hrozilo, že budou vyzváni na souboj? Metali by beztrest- ně kolem sebe tolik žluče a hnisu? Co myslíte?  A je ve va- šem okolí někdo, kdo by si zasloužil pár facek? Piště na náš facebookový profil, nejlepší nápad bude odměněn :)
 
Martin Cibulka
V Praze 8 dne 3.04.2014